Ferry Corsten
| Recenze alba Ferry Corsten - L.E.F. |
 Představovat na těchto stránkách Ferryho Corstena zdá se mi být zbytečné, ale přesto v duchu tradice bychom mu měli věnovat úvodních pár vět. Ferry se narodil v Rotterdamu v prosinci 1973. Jeho hudební začátky mají klasický scénář - poslouchal správné radio, jako správný hoch si vydělával mytím aut na svůj první mixovací pult a už v patnácti vytvořil první mix, ten však objevil jakýsi zlý vlastník jakéhosi klubu a prodával jej na kazetách jako klubové nahrávky. Tak se Ferry poprvé seznámil s pirátstvím (Tohle jsem si opravdu nevymyslel - mrkněte na Ferryho stránky! Už jen proto, že jsou docela hezky udělané - zvláště ozvučená tlačítka pro položky menu.). V roce 1991 složil svou první skladbu, ovšem v tehdy oblíbeném hardcore stylu, pak koketoval s housem, ale až v roce 1996 získal větší pozornost díky své skladbě Dont Be Afraid vydané pod pseudonymem Moonman, což lze považovat za datum jeho startu na trancové scéně. Ferryho kariéra pak nabrala závratné obrátky - vlastní label (Tsunami), vlastní skladby (System F, projekt Gouryella společně s Tiëstem, projekt Veracocha s Vincentem de Moorem nebo Starparty s Martinem Smitem (spoluzakladatel labelu Tsunami)), remixy skladeb známých hudebníků i mimo taneční scénu (U2, William Orbit, Duran Duran, Moby, Apoptygma Berzerk), o pozvánkách na světoznámé taneční akce a festivaly ani nemluvě.
FERRY CORSTEN - L.E.F. Tracklist Bonus track: I Love You / Daylight / Insolation 2006 / Prison Break Theme |
Ferry Corsten představuje jedno z nejznámějších jmen na taneční scéně. Spolu s Arminem van Buurenem a Tijsem Verwestem je zástupcem klasické holandské trancové školy. Nicméně Ferry byl vždy ve stínu jeho dvou známějších kolegů. Lze však uvažovat o tom, že to pro něj znamenalo svým způsobem výhodu. Nespočíval na něm takový tlak fanoušků a medií, tudíž si v zásadě mohl tvořit co chtěl. A přesně to se naplno projevilo na albu, kterému je věnován tento článek. Po debutovém Right Of Way je již druhým vydaným albem pod vlastním jménem Ferryho Corstena, jmenuje se L.E.F. a jak to tak se zkratkami bývá, i tato v sobě ukrývá hlubší význam. L.E.F. znamená Loud Electronic Ferocious (hlasitý, elektronický, zuřivý), což by mělo vystihovat Ferryho hudební styl. Vzhledem k tomu, že album jako takové vyšlo již před dvěma a půl měsíci, je pravděpodobné, že jste ho už slyšeli a udělali si svůj názor. Nicméně se domnívám, že se jedná o tak důležitý release, že by jeho recenze neměla na stránkách Trance.cz chybět. I přesto, že hudebně není tak docela trancové. Ale vězměme to popořadě.
Česká verze alba LEF obsahuje 15 skladeb o celkové délce kolem 70 minut, nelze ho nazvat přímo mixovaným, některé skladby jsou však vzájemně propojené, přinejmenším myšlenkově. Hned první je klasické Intro - nepříliš klasicky však začíná tony ne nepodobnými vysílání v morseově kodu (Copak asi vyťukává? Není zde náhodou nějaký radista či skaut?), na který se později nabalí poměrně industriálně znějící tony, které mají za úkol navodit atmosféru pro první plnohodnotnou skladbu Are You Ready. Ta se nese přesně v duchu názvu alba - hlasitá, elektronická a... zuřivá. Pokud vás její tony udiví, zřejmě nevyjdete z údivu po celou dobu hraní alba, Are You Ready jako by se přímo ptala, jestli neobvyklý Ferryho sound unesete. Následuje známý Fire, který vyšel jako singl již před několika měsíci hned v několika remixech, představovat ho tedy netřeba. Jen dodám, že se tempem a zvukem nese v duchu předchozí skladby, nicméně působí trochu klidněji, zřejmě díky povedeným vokálům. Následuje titulní skladba L.E.F., která z dosud slyšeného přináší nejelektroničtější styl, nicméně se stále jasně čitelným Ferryho rukopisem. Into The Dark je skladbou překvapivě klidnou a pomalou, s poměrně povedeným vokálem, představuje příjemnou chvilkovou změnu rytmu a čas na uklidnění. Galaxia začíná velmi pomalými a tichými tony, ale brzy se naplno rozjíždí, svým pojetím se pak nejvíce blíží původní Ferryho hudbě, která mu na taneční scéně udělala jméno - klasický melodický, čistě instrumentální trance. Není to náhoda, Galaxia je vlastně předělávkou jeho stejnojmenného velkého hitu vydaného ještě pod pseudonymem Moonman. Vyťukávání morseovky propojuje končící Galaxii se skladbou Beautiful, nejsladší věcí z celého alba. Jemný zvuk, krásný vokál, milý text, co víc si můžeme přát? Prostě je to beautiful. Hudebně se nejedná o typický trance, nicméně základní myšlenka a koncepce je obdobná. Můj osobní favorit na tomto albu a ideální skladba na procházku po venku se sluncem nad hlavou (berte to jako tajný tip ;) ). Possesion má klidnější tempo, nicméně ani příjemným vokálem příliš neupoutá, zapomenutelná skladba.
On My Mind je ještě pomalejší a klidnější, znovu povedený vokál. Down On Love je naopak rytmičtější skladbou, tato změna je opravdu vítaná. Nicméně další ze skladeb (tedy už třetí za sebou, obávám se), která vás přinejlepším ničím zvláštním neuchvátí. Ještě hůř by pak musela dopadnout v objektivním hodnocení skladba Forever, kterou by mohla mít klidně na svědomí i Britney Spears (ano, to je velká urážka). Opravdu je to tak neuvěřitelný a nečekaný popík. Jediné, co mohu říci na její obranu je fakt, že rozvíjí text ze skladby Beautiful. Ale to je tak půlbod za snahu. Watch Out pak představuje obrat o 180° a vítané vysvobození z vod nudného popíku. Watch Out navazuje na našlápnuté elektronické skladby z počátku alba. Na přebalu alba je Ferry v závodním overalu s hořícím autem v pozadí. Dovedu si velmi snadno představit, že přesně na tohle Ferry myslel při vytváření tohoto tracku - klipem by k němu klidně mohly být záběry z Destruction Derby nebo podobně divoké, benzínem vonící zábavy. Následuje velmi zajímavá skladba Junk - od první chvíle, kdy jsem ji slyšel, mi v hlavě poskakuje rovnítko mezi touto skladbou a klasickou Ready, Steady, Go od Paula Oakenfolda (toto přirovnání je naopak poklonou). Navíc tento neotřelý styl kombinuje s hlavním melodickým prvkem ze starší skladby Punk (jooo, trvalo mi, než jsem přišel na to, o kterou se jedná). Cubikated se nachází někde na pomezí mezi elektronickou hudbou, breakbeatem a hardcorem. Což je upřímně řečeno šokující, stejně tak jako předcházející popíkové skladby, a bohužel obdobně obtížně stravitelné. Jako pěst na oko pak působí poslední skladba alba - Freefalling. Není s ní nic v nepořádku, naopak, je krásně pomalá a snivá, nicméně po brutálním Cubikated je to poněkud velký skok. Ale logicky uzavírá album v poklidném stylu. Snad by mohla působit i jako ukolébavka, tak pohodová skladba to je. Flashover Recordings připravili hned několik různých verzí alba LEF pro různé světové regiony. Hlavní rozdíl spočívá v bonusové 16. skladbě. Asijská verze obsahuje skladbu Insolation 2006 (což je další předělávka Ferryho dřívější produkce), vydání pro USA remake hlavního hudebního tématu seriálu Prison Break, britské posluchače zase potěší skladba Daylight, a konečně verze pro Benelux, kterou jsem měl pro účely recenzování k dispozici, obsahuje nádhernou taneční skladbu I Love You. Jak jsem ale zkoumal internetové obchody, musím konstatovat dvě zjištěné skutečnosti. Jednak informace o produktu jsou na většině serverů prachbídné (i jinak osvědčená Vltava.cz zklamala), druhak to podle jistého obchodu vypadá, že release pro ČR má jen patnáct tracků, album tedy končí skladbou Freefalling. Pravdu tedy zřejmě zjistíte až v obchodě. Nicméně přijít o I Love You je dost velká daň za špatné místo narození.
Nu, a dostáváme se k celkovému hodnocení. V tomto případě to však bude nesnadné. Není sporu o tom, že Ferry vytvořil velmi zajímavé album, odlišné od zbytku světové produkce, které však ubíjí jistá... nekompaktnost. Stejně jako obsahuje nádherné skladby, obsahuje i propadáky. Bylo by jistě hloupé chtít album nacpané až po okraj samými hity, nicméně kombo čtyř skladeb Possession, On My Mind, Down On Love a Forever časem přesvědčí mnohé posluchače, aby jmenované skladby raději přeskákali, obdobně působí i poslech skladby Cubikated. V tomto směru nebyly skladby příliš takticky poskládány. Nicméně LEF obsahuje několik opravdových hitů, perfektních skladeb, které jsou opravdu hodny jména Ferry Corsten a prvních míst ve světových hitparádách. Ferryho motto je prý "Create your own path, be yourself, and strive to make a difference” (volně přeloženo: "Vytvoř si vlasní cestu, buď sám sebou a snaž se, aby ses odlišil.") a toho se při nahrávání LEF opravdu držel. Ono už i Right Of Way obsahovalo poměrně různorodý tracklist, nicméně tentokrát se Ferry hned v několika případech výrazně sekl a to sráží hodnocení alba LEF do šedi lehkého nadprůměru. Což je však poměrně nefér vůči těm několika velmi povedeným skladbám. Abych závěrem použil slova klasika: "Tento způsob experimentování zdá se mi býti poněkud nešťastným." Velká škoda. O kolik mohlo být album lepší, kdyby se držel tempa stanoveného prvními skladbami...